Disodium EDTA

Sodná sůl kyseliny etylendiamintetraoctové

 

Hodnocení: Špatné

Původ: Chemický

 

Chelatační činidlo.

Zkratka pro dvojsodnou kyselinu ethylendiamintetraoctovou.

Používá se jako chelatační činidlo v kosmetických přípravcích, což znamená, že brání přísadám ve vzorcích ve vazbě na stopové prvky (zejména minerály), které mohou být přítomny ve vodě.

Studie zjistily, že EDTA, včetně disodné EDTA, používané v kosmetických přípravcích jsou bezpečné.

Potravinářství: V něm se EDTA označuje jako umělý antioxidant E 385. Prodlužuje trvanlivost a stabilitu potravin. Postará se o to, aby si konzervovaná zelenina udržela čerstvou barvu. Hojně se využívá při konzervaci majonéz a jiných dressingů. A pivo bez pěny? To zkrátka není ono. EDTA si s tím umí hravě poradit. Svými vlastnostmi často podporuje právě stálost pěny v oblíbeném zlatavém moku.

Kosmetika:

  1. Konzervant. V podobě konzervantu ji nejčastěji nalezneme v pleťových krémech a tělových mlécích.
  2. Ochránce. EDTA dokáže také chránit kosmetické produkty před změnami konzistence, barvy a vůně.
  3. Látka podporující tvorbu pěny. Cestu si našla také do šamponů, sprchových gelů a mýdel. Můžeme jí vděčit za hustou pěnu. A do šamponů se přidává také kvůli své dovednosti spolu s mědí obarvit je do modra.

Dá se říct, že pro naše zdraví je EDTA sama o sobě relativně bezpečná. Do kosmetických přípravků se jí přidává velmi malé množství, které nevykazuje negativní účinky na tělo. Kůží prakticky vůbec neprochází. Bohužel je tu ale jeden háček.

EDTA totiž může usnadnit a zvýšit vstřebání jiných složek. Jednoduše řečeno – kůže se díky ní stává výrazně propustnější. Pokud tedy přípravek s EDTA obsahuje i jiné škodlivé látky, mnohem snáze pak proniknou do našeho organismu. Chemický koktejl látek v přípravku může být zkrátka mnohem škodlivější než látka samotná. Skutečné účinky takového koktejlu na lidský organismus navíc nikdo nezkoumá.